SEMO Mrkev směs barev raná až polopozdní

Mrkev obecná obsahuje vlákniny, antioxidanty a vitaminy, například beta-karoteny, jenž způsobují červenou barvu kořene a jsou důležité při ochraně lidské kůže proti poškození nadměrným sluněním. Má i léčebné účinky, používá se při močových kamenech, revmatických zánětech kloubů, ischemické chorobě srdeční, šerosleposti, jako močopudný a projímavý prostředek. Podporuje vylučování cholesterolu z těla, snižuje rozvoj rakoviny. Velmi kvalitní kořeny se získají pěstováním na hrůbcích nebo v hluboce prokypřených půdách. Mrkev obecná vyžaduje lehčí až střední, dostatečně hlubokou, dobře zpracovanou půdu. Na mělké nebo na podzim nedostatečně prokypřené půdy reaguje mrkev nevzhlednými, často rozvětvenými kořeny. Nesnáší čerstvé organické hnojení, pěstuje se převážně v druhé trati.

Charakteristika:

Mrkev obecná (Daucus carota L.) - směs barev (Nantes 3, Táborská žlutá, Purple Haze F1, White Satin F1 )

Obsah balení:
1g (800 - 1200 semen v 1 g, HTS 0,8 - 1,3 g) - ošetřeno proti houbovým chorobám: ANO

Vlastnosti:
Barevná směs raných až pozdních odrůd mrkví barev: Nantes 3 (červená), Táborská žlutá (žlutá), Purple Haze F1 (fialová) a White Satin F1 (bílá).
> červené mrkve obsahují lycopen, barvivo přítomné v rajčatech nebo vodním melounu. Přispívá k prevenci srdečních chorob a některých nádorů, např. nádoru prostaty.
> žluté mrkve obsahují xantofyly, barviva blízká karotenoidům. Zlepšují funkci zraku - zpomalují degeneraci žluté skvrny v oku, a dokonce snižují riziko některých forem rakovinného bujení.
> fialové mrkve vděčí za svou barvu anthokyanům, silným antioxidantům, lapačům volných radikálů v krvi. Brání zanášení cév a tím pomáhají v prevenci infarktu.
> bílé mrkve vznikly díky pečlivé šlechtitelské práci. Předtím se bílé zbarvení spojovalo zejména s planou mrkví. Bílá mrkev se opět stává populární u zahrádkářů a pěstitelů specialit po mnoha letech zanedbávání ze strany komerčního obchodu s osivy. Bílé odrůdy byly běžné ve středověku až do 19. století ale později se staly vzácnými.
Osivo je namořeno barvou odpovídající zabarvení vyzrálých kořenů.

Jak dosáhnout co nejlepšího vybarvení mrkve:
Pro dosažení sytější barvy mrkve je třeba její pěstování v lehkých písčitých půdách a v půdách s vyšším obsahem humusu. Naopak těžké a vápenité půdy intenzitu vybarvení snižují. Opatrně je třeba také provádět závlahu, její nadbytek intenzitu barvy rovněž tlumí.

Co znamená označení F1:
Označení F1 nesou hybridní odrůdy jenž jsou vyrovnanější, výnosnější, často více odolnější k nemocem a především plastictější při pěstování, tedy tolerantnější ke stresu a méně vhodným pěstitelským podmínkám.

Způsob výsevu:
spon 20 - 30 x 3 - 5 cm

Vegetační doba:
110 - 135 dní od výsevu do sklizně

Přehled doby výsevu a sklizně:
> výsev - březen, duben, květen, červen, červenec
> sklizeň - červenec, srpen, září, říjen

Skladování:
Skladovatelnost odrůd je dobrá až střední.

Postup při skladování mrkve:
Nejdříve je třeba oklepat ulpívající zeminu, poté uříznout nať ve výšce asi 1 cm a vytřídit poškozené kořeny. Zdravou mrkev lze uskladnit v nějaké bedně. Ukládá se vždy řada mrkve a to vedle sebe střídavě špičku a hlavu. Jednotlivé vrstvy se pak proloží vrstvou rašeliny s pískem, nebo vlhkou lehkou zeminou. Zabraňuje to vysychání kořenů. Bedna se potom uskladní v chladném, větratelném prostředí. Mrkev lze přes zimu skladovat také na zahrádce. Sklizené kořeny se kónicky naskládají do hromady, špičkami dovnitř. Hromada se přikryje slámou nebo senem a na povrchu se vše přikryje asi 15 cm silnou vrstvou zeminy. V březnu musí být tento "krecht" otevřen, jinak by mrkev začala rašit. Nové výhonky se odstraní a mrkev se poté uskladní v bedně, odkud se postupně spotřebovává.

Upozornění:
Tyto údaje jsou pouze informativní. Prodejce neručí za případný pěstitelský neúspěch.