SEMO Zelí hlávkové Pourovo pozdní krouhárenské

Zelí patří mezi tradiční českou zeleninu. Pod označením zelí si většina z nás představí zelí hlávkové. Nelze však opomenout, že dnes konzumujeme také zelí pekingské a čínské. Hlávkové zelí se konzumuje jak v čerstvém stavu (saláty), tak i tepelně upravené nebo kysané. V moderní výživě klesá konzum tepelně upraveného zelí ve prospěch čerstvých salátů. Hlávkové zelí se svým složením nijak výrazně neliší od ostatních druhů zeleniny. Devět desetin hmotnosti čerstvého zelí je nitrobuněčná voda. Zbývajících 10 % sušiny je tvořeno sacharidy (5 g), vlákninou (3 g), bílkovinami (1,5 g), tuky, organickými kyselinami, minerálními látkami, stopovými prvky a vitamíny. Výsledná energetická hodnota zelí je velmi nízká a to pouhých 20 - 25 kcal ve 100 g. Rozdíly ve složení bílého a červeného zelí nejsou velké. Zelí obsahuje mnoho rostlinných sloučenin, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Za zmínku stojí třeba sulforafan což je látka, která má potvrzené protinádorové účinky. Obsah vlákniny dále napomáhá snižovat riziko nádorových onemocnění především pak zažívacího traktu. Šťáva ze zelí je osvědčeným prostředkem při léčbě vředů žaludku a dvanáctníku. Schopnost léčit narušenou sliznici zažívacího traktu přisuzujeme biotinu (dříve označovaný jako vitamín U), kterého právě zelí obsahuje zvýšené množství. Zelí nebo šťáva z něj vykazuje celou řadu dalších pozitivních účinků. Působí antibakteriálně, ulehčuje vykašlávání, napomáhá při tvorbě objemu stolice, je vhodné při léčbě dny a žlučových kamenů. Vysoký obsah draslíku má za následek močopudné schopnosti zelí. Celkově je však zelí velmi vhodnou potravinou pro nemocné s vysokým krevním tlakem a srdečně cévními chorobami. Významný je obsah vitamínu C, obzvláště v kysaném zelí. Především v zimních měsících, kdy bývá nedostatek čerstvé zeleniny, sehrává zelí velmi důležitou úlohu při saturaci organismu ochrannými látkami. Hlávkové zelí vyžaduje úrodné půdy s dobrou zásobou živin a vysokou vododržností. Pro rané odrůdy volíme lehčí půdy, pro zelí pozdní a skladovatelné půdy těžší, s pH v rozmezí 6 - 7. Zelí zařazujeme do první tratě. Rané odrůdy pěstujeme z předpěstované sadby, pozdní můžeme vysévat také přímo na stanoviště. V průběhu vegetace zajišťujeme pravidelné zásobování vodou. Sklízíme ručně, skladujeme při teplotě 1 - 2°C a vysoké vlhkosti vzduchu (95%).

Charakteristika:

Zelí hlávkové (Brassica oleracea L. convar. capitata (L) Alef.) - Pourovo pozdní

Obsah balení:
0,6 g (200 - 300 semen v 1 g, HTS 3 - 5 g) - ošetřeno proti houbovým chorobám: ANO

Vlastnosti:
Odrůda Pourovo pozdní je výnosná osvědčená odrůda. Produkuje velké, kulovité, tmavě zelené hlávky dorůstající do hmotnosti 4 - 6 kg s fialovým nádechem vnějších listů a středním ojíněním, které jsou pevné a dobře uzavřené. Z hustšího sponu narůstají menší kvalitní hlávky pro přímý konzum. Odrůda Pourovo pozdní je především vhodná ke krouhání a přímý konzum, lze však použít i pro skladování.

Způsob výsevu:
spon 60 x 60 cm

Vegetační doba:
170 - 190 dní od výsevu do sklizně

Přehled doby výsevu, výsadby a sklizně:
> výsev - duben, květen
> výsadba - květen
> sklizeň - říjen, listopad

Skladování:
Odrůda Pourovo pozdní je vhodná ke skladování.

Postup při skladování hlávkového zelí:
Hlávkové zelí sklízíme pečlivě s několika vnějšími krycími listy, aby se hlávky nepomačkaly. Pro skladování je optimální teplota 1 až 2°C a vysoká vlhkost vzduchu (95 %). Ideálním prostředím pro delší skladování je chladný a dobře větraný sklep. Hlávkové zelí můžeme vedle sklepních prostor uskladnit také v pařeništi nebo zazimovací jámě a to tak, že jej ukládáme s kořenovými baly, které zahrneme zemí. Pařeniště nebo jámu přikryjeme prkny a v případě mrazů balíky lisované slámy, listím nebo polystyrénovými deskami. Před založením je však třeba odlomit velké krajní listy. Takto uskladněné hlávkové zelí vydrží i několik měsíců (záleží na dané odrůdě).

Upozornění:
Tyto údaje jsou pouze informativní. Prodejce neručí za případný pěstitelský neúspěch.